Artróza je nejčastější kloubní onemocnění postihující v generaci padesátiletých až 80 % obyvatelstva a s přibývajícím věkem její nárůst stoupá až na 90 %.
První artrotické změny se však mohou vyskytnout již kolem dvacátého roku života. Artróza má často progresivní charakter, vede k rychlému poklesu funkčních schopností, snížené pohyblivosti, zhoršené kvalitě života a finálně si často vyžádá operační řešení totální náhradou kloubu. Nejčastěji postihuje klouby kyčelní, kolenní, ramenní, klouby páteře a drobné klouby rukou.
Na začátku onemocnění se zpravidla objevuje nespecifická bolest kloubů zejména při zvýšené námaze, protože se zvyšuje tření kloubních ploch a snižuje se funkce tlumení nárazů chrupavkou. Často se objevuje pohybová ztuhlost, kdy se klouby nejdříve „rozehřívají“. Při zánětlivé iritaci se často nachází kloubní otok, který může být způsoben výpotkem nebo zbujelou synoviální membránou. Pokud je produkce této tekutiny nadměrná, může dojít k otoku kloubů. Pohyb je pak možný, ale je omezený a zpravidla bolestivý.
Artróza nebo správně odborně osteoartrosa (OA) má typické klinické příznaky:
- omezení kloubní hybnosti
- bolest, zejména při druhotném postižení měkkých tkání
- deformace a zhrubění kloubu